Prázdnému rychlíku Berlín-Amsterdam zbývala hodina cesty do cíle a Radkovi stejný čas na rozhodnutí, kde strávit sobotní červencovou noc, když trajekt odplouval až v neděli ráno. Tramp v Radkovi by to zalomil do trávy na konci města, jenže to by nesměla být okolím domečků s okny jako výkladní skříně a kde ne, tak tam zase byly krávy. Miliony.
Noční Amsterdam Radka lákal, taky proto jel do Anglie s tímto přestupem, ale chyběly základní věci. Peníze a Spartakus. Peníze jel vydělávat a Spartakuse mu hodil otčím do kotle s řevem, že jej příště seřeže do modra, jestli takovou sviňárnu ještě najde. Kdyby to aspoň splnil, pomyslel si Radek. Nebyl by to sice nářez úplně ideální, ale aspoň nějaký. Příště mu musím nechat nějakou kazetu, aby měl větší inspiraci, jenže tu musím někde předtím sehnat. Ach jó...
Představa nočního hledání v amsterodamských _s_e_x_shopech byla sice lákavá, i když neřešila zbytek noci. Radek se čistě ze cviku zaměřil na jediného spolucestujícího, oblečeného jako rockový frontman a harleyista zároveň, navíc z něj přímo voněly peníze. Vlakem cestoval evidentně proto, že mohl pít pivo a do druhé třídy si nesedl pro nic jiného, než sousedství baru ve voze vedlejším. Radka rozvaleného na dvousedačce přes uličku uznal za příjemné zpestření cesty krajinou jako placka.
Radek podle svého zkušeně nahodil udici. Levou nohu přehodil přes opěradlo tak, aby do nohavice šortek bylo dobře vidět a lákání doplnil protažením se obou rukou na poličku nad sedadly- předvedl tak bicepsy obou paží a ještě pečlivě vyholená podpaždí. Rocker naproti mu to vrátil naprosto chladným pohledem, který však Radek cítil na konci tunelu nohavice a věnoval se dál četbě. Nejdříve víkendových novin tlustých jako telefonní seznam a potom v nich založenému magazínu, jehož obálku namířil na provokatéra. Radek se zpotil a zrudnul, jak jej elegán v černé kůži prokoukl. Časopis byl všechno možné, ale rozhodně ne příloha Frankfurter Algemeine.
Tak to dopadá, když se provokuje a neumí se to, pomyslel si Radek a chystal se protahování radši skončit. Pouhý pohled na svalovce na obálce s ptákem z kalhot stejně černých a kožených jako ty do nichž byl oděn ten živý křížem přes uličku a představa že by ten na obálce a ten živý a... "Kurva," to jsem se nějak zamyslel, dal Radek levou zpátky na sedadlo a ruce dolů, aby srovnal zdivočelé kraťasy, pokud možno nenápadně. Nebylo to jednoduché, péro mu z pohledu vylétlo příliš prudce a nejenže vyběhlo bokem slipů, ale vniklo právě do té levé nohavice. V sedě bylo prakticky nemožné jej vrátit do nějaké méně napínavé a kontaktní polohy se slipy a kraťasy.
"Tady máš něco na čtení, abys se nenudil a neprovokoval slušné lidi," vrátil mu spolucestující fórek i s kvalitním úrokem. Pevně stočený dvousetstránkový časopis vrhl zblízka a trefil přesně. Radek ještě levou nestačil dát zpátky a tak ji koupil "mezi" docela poctivě, jenom tiše hekl. Vrhač se na něj přísně díval, Radek se snažil dělat jako že nic. " Dobře si to prolistuj, to je pro takové smráďata jako dělané. Abychom se ještě nepotkali!" S těmito anglickými slovy ukončil svůj pobyt ve voze druhé třídy a nechal Radka se dívat na pevnou houpající se prdel v černé kůži a šel středovou chodbou do baru na nové pivo. Zpátky se již nevrátil.
Radek se konečně mohl postavit a v naštěstí prázdném voze udělat vysvobozující práce pro péro, což obnášelo stáhnout kraťasy-to šlo, slipy- to šlo hůř a natáhnout vše zpátky o něco opatrněji. Rána časopisem zas nebyla tak silná, aby si z ní něco dělal, jako fotbalový obránce už chytil nějakých a pořádných, a že balon na sálový fotbal umí sednout do klína. Sedl si zpět a dychtivě otevřel časopis. Jestli se erekce na chvíli lekla po trefě, tak v ten moment byla zpátky a ještě větší. Obsah přitom nebyl příliš pestrý- vystačil si s jednou polovinou lidstva a i z ní zde byly zobrazeny jen určité části. Ale ty zase byly a ty situace.
" Ein bier fur dir," a ještě k tomu výstřel stlačeného vzduchu zpod nevídaného porcelánového orosené půllitrovky. A decentní vyprsknutí. Ostuda číslo dvě, stočil Radek časopis, servírka co mu přinesla nejspíš za ránu mezi poručené pivo však stačila vidět dost. Byl to ovšem i u profesionálky pochopitelný úlek, vždyť na ní zrovna hleděl penis přes celou stranu a ještě ozdobený kruhem jako náušnice cikánské matrony.
Radek ale zase sportovně uznával, že to zatím má docela úroveň a zkusil si domyslet, co by asi tak jen tahle scéna způsobila v Intercity Jan Perner třeba v pátek odpoledne. Přehodit nohu přes nohu v narvaném vlaku a pak si listovat v takovémhle pornu. A co ta servírka, jak by tohle dopadlo? Pouhá tahle představa, jak lidi omdlívají a plivají na zem mu stačila na ukončení erekce a s povděkem si mohl dát skvělé pivo. Pohodově si zapálil a přemýšlel: "Jedna do koulí, jedno pivo a časák navrch. Co by mne asi stálo, kdyby...? Ten chlápek vypadá dost dobře...Ta kazeta co bych chtěl koupit...Kam bych tak asi měl v Amsterodamu jít?" Pohladil si spokojeně kalhoty okolo kapsy- jéžiš, já teda jsem dneska ve formě, už zase tuhne.
Za "ostudu" s číslem tři si na peroně mohl sám mouřenín, přesvědčený o tom že každý kdo přijede do Amsterodamu si chce nutně koupit trávu a to právě jeho a to hned co vyleze z vlaku. K Radkovi na lavičku si přisedl s tichou nabídkou moc dobrého zboží, naprosto netušíc že ten právě plní úkol časopisu, aby si jej řádně prohlédl. " To je jako bojová hra, on měl pravdu, fakt je to pro mne." Radek hltal jednu zcela konkretní stránku a jen si chválil přízeň osudu. Spartakuse již naprosto nepotřeboval, ušetřil váhu průvodce v batohu. Zkusil si přeslabikovat název podniku, jehož se inzerát týkal a adresu. Neúspěšně, na holandštinu se s angličtinou i přes jistou podobnost nechytal.
Právě když se rozhodl k vytržení stránky, "stejně bych to Anglie nevezl, dost na vstupním pohovoru," nabídl mu černý soused na lavičce marjánku a nakoukl. "Dobře ti tak, zvědavče." Ta fotka byla dost dobrá, černobílá- jakýsi ekvilibrista stejné barvy jako drogový dealer zde balancoval se svíčkou na konci penisu, kombinace černého těla a bílého stékajícího vosku byla dosti rajcovní. Dealera to rozchechtalo tak, že úplně zapomenul na své nabízené byliny a plácajíc se do stehen se odsunul ke svým rodákům podělit se o nevšední zážitek.
Radek složil vytrženou stranu s plánkem centra města, kde kroužek označoval umístění podniku, v němž mají největší výběr VHS i DVD, leather, saunu která nezavírá, kino co promítá dnem i nocí. Pak tam bylo ještě pár věcí, kterým úplně přesně nerozuměl, nicméně podle loga tohoto střediska zábavy- muže na kříži s holým zadkem - se dalo tušit že by se tam nudit nemusel. V právě přistaveném expresu do Paříže, tedy na WC se zdarma převlékl z kraťasů do trochu chlapštější podoby, což byly hlavně dost drahé džíny s nafouklým zadkem a útlým pasem, proč také všechno hezké ukazovat hned. Ještě černé triko a globetroterské pouzdro z doklady. Pro dnešek ne ke slipům, tak možná bude či by mělo být horko, ale na kotník, batoh do skřínky a jde se do světa.
Radek chvíli pozoroval celkem nenápadný amterodamský dům. Firma souhlasila, odhodlaně tedy vstoupil a zatajil se mu dech. To nebyl obchod, to byl obchodní dům- pravda, s trochu zvláštním sortimentem. S uspokojením si chválil převlek do džín, kde přece jen nebyla blesková erekce z pouhého pohledu na zboží tak překážející.
Loudal se rádoby nenápadně mezi zbožím potřebným pro chlapské hry, jen tak mimochodem si zvýšil vzrušení propérováním náhodně vybrané rákosky, utlumil je pohledem na cenu a sunul se k regálu s kazetami. Zoofilie, pedofilie, nekrofilie, arabi, negři, ruští vojáci, medvědi- hledal systém.
"Mohu nějak pomoci, mladý muži?" Radek zaváhal, po zkušenosti s černochem si nechal české komentáře od cesty a zůstal u nabídnuté angličtiny. "Nakonec je to obchod a zboží jako zboží," odhodlal se a popsal problém: " Jo, můžete. Hledám kazetu, gay!" Vzápětí by si dal pár facek za pronesenou blbost: " Tak to snad mít budeme, já se bál že hledáte ženy." Sympaťák prodavač dodal Radkovi odvahu.
" Jenže já teď přesně nevím anglicky ani německy to slovo." Radek se po zaváhání dostal do formy: " Je to něco jako- já budu říkat slova co znám, můžu?"
"Tak do toho, snad to není moc zvláštní přání!!" chechtal se prodavač a hrál si s kazetou muže a dobrmana.
"Ale ne, já jsem docela normální- prostě aby tam byl zadek a rákoska. A- ..." zbytek Radek naznačil pohybem ruky. "Oh yes, spaking, celý tenhle regál."
"No a to je právě ono- bootoom and cane není spanking, to je pro malé kluky, small boys, I am looking ..." Radek se zarazil a hledal popis pro jelita na zadku: " Bloody- krev, ale ne moc, hra-game- ale doopravdy. Já to už viděl, ale jenom s ženami, ale hledám kazetu s muži."
"Velice, velice zvláštní přání, takových jsem ještě moc neslyšel." Již podruhé dnešního dne si Radek naběhl na vtipálka sobě přinejmeněím rovného. Prodavač naprosto přesně pochopil, jak vzácný kousek mu zabloudil do obchodu a hodlal toho náležitě využít. "Jak jste přišel na to, že bychom něco takového měli prodávat. Spanking -to ano, to si zákazníci občas kupují, ale ta věc-jak jsi to říkal?"
Radek udělal dvě chyby najednou. Pochlubil se notně zmuchlaným inzerátem a z regálu o kus dál přinesl instrument, na jehož názvu se nemohli s prodavačem dohodnout. Prodavač naoko překvapeně vzal rákosku do rukou: " O la la, tak tohle nás zajímá. To je ovšem velká zvláštnost, skoro perverze." Současně ohnul žlutý prut do oblouku až v něm vrzlo a sekl plnou silou do kožené sedačky. Koncem rákosky pak nadzvedl Radkovi bradu a sledoval reakci. Ten pohled už Radek dnes zažil- naprosto stejně sledoval jeho exhibici chlápek ve vlaku a pak mu vrazil do klína magazín.
" S rákoskou a doopravdy jsou jen tyhle dvě. Autentické nahrávky. Singapur, tam se to používá."
" Kolik by to stálo?"
" Hodně, 300 €." Radek zklamaně protáhl obličej. "To nemám ani náhodou. Nešlo by to půjčit, jenom někam do kabiny?" Prodavač by musel slepý, aby nepoznal Radkovo vzrušení. Naprosto otevřeně jej podrobně prohlížel a odhadoval: " Student? Odkud? .véd, Nor, Němec?" Byla to lichotka, ale Radek radši přiznal barvu: " Student ano, ale z Čech. 300€ jsou děsný prachy. Nešlo by to nějak?" Spiklenecky se culil, netušíc věci příští.
"Nó, kabiny nemáme, ale kdybys chtěl...Mohu ti to pustit do sauny, tedy jestli bys se nestyděl. Byl jsi už někdy v sauně? V gay-sauně?"
"A tam by to bylo v kabině?" licitoval Radek jako na perském trhu. " Nikoli, mladý muži, kabiny máme, ale bez videí. Vidím že máš zkušenosti. Ty kazety ti pustím normálně na velkou obrazovku, takže honit si ho budeš pěkně s ostatními. Dohodnuto? Třeba ti někdo pomůže a uděláš pro dnešek kariéru. Stejně se tady počítám budeš flákat do rána, nemám pravdu?"
" Kolik by to stálo?"
"Vstup je dvacet, ale mohl bych ti dát slevu na ten inzerát. A nebo tě pustím úplně zadarmo a zaplatíš až půjdeš pryč. Ale s jednou podmínkou - tady mi slíbíš, že to budeš brát sportovně a nedivit se ničemu!"
"V sauně? Čemu bych se tam měl divit?"
"Bereš nebo ne?"
"Beru, co tam asi máte tak zvláštního? Trojkuláky nebo čerty s ohnivými ocasy?" Radkovi se opět vrátila přirozená drzost a zvědavost. Prodavač jej poplácal levou rukou po tváři, pravou aby se neřekl sekl rákoskou přes zadek v džínách , vzal mu dva ručníky a náramek s klíčkem, otevřel trezůrek na doklady a s přáním pěkné zábavy strčil Radka z obchodu za závěs do chodby, kde začínala sauna.
" Tak toho fracka máš v sauně a jako na stříbrném podnosu," pronesl prodavač ke kamarádovi, který se zatím nudil v kamrlíku nabitém videorekordéry do kabin sauny a nudu si krátil přepínáním obrazu jednotlivých kamer sledujících celý prostor. "Kdes k němu vůbec přišel?"
"Nebudeš tomu věřit, ve vlaku. Dělal na mě póza jak stará rajda, tak jsem mu vrazil časopis. Sem už přilezl sám a ani mu to dlouho netrvalo, ten snad musel běžet. Co na něj říkáš?"
"Postava super a z očí mu koukají ocasy ne po jednom, ale po třech. A když před ním vrzneš rákoskou, tak málem teče. No co, sázku jsi vyhrál, ale co s ním chceš dělat?"
"Má lístek na dopoledne na Queen Britaniccu, jede do Anglie za prací. Takže si jej pozvu na dnešní noc."
"Ty ho chceš zatáhnout do klubu? A zrovna na dnešek?"
" No a co? Chceš se zase sázet. Ještě jednou o irskou?"
" Sázet ani náhodou, jenom mě sere ten dnešek. A zrovna ty musíš chytit takového mazla. Já abych tady hlídal robertky."
" Zavolej někoho ať to převezme, budu tě potřebovat. Vypadá to, že budeme přijímat nového člena. Podívej se, jak se kroutí před zrcadlem. Pusť mu to video, já si jej už pohlídám. Ty hlídej kšeft, nebo nám jej rozkradou."
Knutt se vydal splnit přání Nielse, se kterým vlastnil tento obchod a saunu ve třech vedle sebe stojících domech úzkých jako nudle. To byl Black Man, na amsterodamské podmínky nijak zvláštní firma. Panelová přístavba v zadním traktu již s firmou neměla co činění a byla považována za nevyužité garáže, byť tam dobrých dvacet let nepáchlo auto. Ani nemělo kudy, vjezd byl dávno zazděný. Travnatá střecha dvoupatrových garáží byla příjemnou oázou apartmánů ve vyšších patrech a jen málokdo tušil, co se vlastně skrývá za dveřmi z boční uličky. Privat club for man only.
"S tou hygienou to nepřeháněj, youngh man. Pouštím ti to video, tak se zabal do ručníku a alou koukat, abys o něco nepřišel!" Radek rádoby zkušeně zaujal místo v zadní části kamrlíku dlouhého jako nudle v prvním patře domu, kde se neorientoval zrovna jednoduše. V pološeru rozeznal dvě dvojice, evidentně zaskočené náhlým přerušením promítaného příběhu. Když se ovšem rozeběhl příběh pro Radka, zmizeli tito čtyři fajnšmekři rychlostí švábů po odhalení úkrytu. On zase prodavač Knutt nelhal tvrdíc, že jde o speciální zboží. Žádný velký úvod a sladká hudba k tomu.
Kvarteto slaďoušů ještě dupalo po schodech do přízemí, když v příběhu byl naznačen důvod trestu a na provinilcově zadku si začala pochutnávat rákoska. Radek, spokojen s přímým tahem tvůrců, povolil uzel osušky a jal se sledovat děj, v němž pokud stačil rozumět asijské angličtině, dostane mladý chuligán padesát šlehů za močení na místě veřejném. Zbaven vylekaných kmotrů vzal do pravé ruky péro a oddával se požitku.
Zaujat dějem a leštěním ptáka si ani nevšiml kroků na úzkém strmém schodišti a jen matně vnímal nového diváka v zešeřelé místnosti. "Jen se koukej," pomyslel si a věnoval se otázce, kdy v pravý čas prožít slast. "Umění tantry je uměním sebeovládání," polohlasem mu kdosi sdělil a současně pevně přidržel obě ruce za zády. Radek se zazmítal, ale ruce neosvobodil a očekávaný výstřik se vzdálil na nekonečno. Marně tepala krev v péru, nebylo čím dosáhnout vrcholu.
Neznámý kazišuk nasadil dobrou páku, to Radek sportovně uznal a držel. Nezbylo než poslouchat a nechat se strkat dolů po schodech. Sevření povolilo až na barové židličce. Radek se zamotal zpátky do hozené osušky a konečně si mohl prohlédnout neznámého odpůrce onanie. Na vedlejší sedačce se na něj šklebil spolucestující z vlaku, za barem pak prodavač Knutt, skrz závěs ve dveřích zhruba kontrolující obchod. "Copak, něco se stalo?"
"Chytil jsem tohohle nemravu, seděl v kině úplně nahý a vztahoval na sebe hříšně ruku."
"Fuj, že se nestydíš. Člověk ti chce pomoci a nechá tě sednout do kina a ty hned něco takového. Co si o tobě pán pomyslí? Zajde si v sobotu do kina a musí se koukat na něco takového."
Radek házel očima z jednoho maníka na druhého jako by sledoval tenis z první řady a zkoušel odhadnout jakou na něj šijou boudu. O tom celkem nepochyboval, otázka byla jak situaci případně zužitkovat ke svému prospěchu. Z racionálních to bylo tak vše, čeho byl schopen, mozek ovládal adrenalin a hormony, Radek přesně cítil jak místo něj přemýšlí koulemi. Rozhodl se pro roli naivního komedianta, co taky dělat v baru gay-sauny proti dvěma urostlým řízkům.
"Sorry, já nevěděl že se to nesmí, ale tady pán mi to sám nabídl..." Radkovi se lepil jazyk na patro, víc ze sebe nevymáčkl. Fascinoval jej pohled na orosené pivo před údajně znechuceným pánem. "Dal by sis? To ale bude dneska už druhé. Dobrá, dej mu jedno," pokynul chlápek prodavači. " No a zbývá otázka co za to? Zatím máš dvě piva a časopis u mne a vstupné u Knutta. Jo, já jsem Nielss."
"Já jsem Radek," zakuckal se jmenovaný dílem pivem, dílem jak jej Niels uznale plácl dlaní rozměru polní lopatky po holých zádech. Mlasklo to tak, že tři nakupující v obchodě významně zvedli obočí.
"Já ale mám vstup zadarmo- když prý vydržím do rána."
"A nebudeš se ničemu divit!"zopakoval podmínky Knutt. "Já se taky nedivím, diví se on!" ukázal Radek na Nielsse. "On je celej tumpachovej z mladýho kluka co si potřebuje udělat dobře."
" Anglicky ti to koukám jde jako když bičem mrská a ukecaný jsi jako papoušek. Takže to zkrátíme, dear boy - do rána jseš mým hostem, když mi prozradíš jednu věc: od čeho byla ta erekce? Jenom dvaadvacetiletá vitalita nebo ta rákoska?"
"To je právě to co nevím. To první je normálka, to druhé jsem si chtěl ověřit, ale když mi to někdo přeruší..."
"Bingo, chlapče. Nebudeme to zdržovat. Dopíjíme a půjdem o kousek dál. "Takhle?" Radek rozbalil osušku: "Já teda nejsem žádný stydlín, ale aby zase někdo neměl šok."
"Správný postřeh, musím si tě trochu vymódit. Vedle máme značkové zboží, to budeš koukat jaký z tebe bude fešák."
Nielss strkal Radka před sebou do obchodu: "Tady si vybírej a na cenu nekoukej, my si odečteme z daní. Koukej, třebas tyhle kraťasy, ty snad šili přímo na tebe. Bude nám to ladit-dnes večer budeme strýc a synovec." Nielss neomylně sejmul ze stojanu kraťasy s laclem: "Budeš synovec z Bavorska! Oblíkni si to!" Na případné protesty Nielss nečekal, stáhl Radkovi ručník a obloukem jej hodil Knuttovi. Jediný vyjevený byl momentálně zcela nahý Radek, pětici zákazníků scénka nijak nezaskočila a okukovali Radka přesně jako dámy ve výkladech.
Radek sáhl po vybraných kraťasech a zkusil si je obléci, ovšem ouha. Jedinou trochu logickou věcí byla cenovka, 300€ za podivný kousek z černé kůže. Zákazníci odložili prohlížené zboží- falus velikosti násady polní lopatky, krabici se zatím vyfouknutým černochem, klystýrový nástavec ke sprše, sadu krémů bůhvínaco a tělnatý elegán kožené kalhoty- tytéž co měl na sobě Nielss a do kterých se mohl vejít naposledy coby adolescent. Všech sedm, pět zákazníků a dva spolumajitelé sledovali Radkovo počínání.
"Jako manekýn bys se ještě musel učit," začal pomáhat Nielss. Bylo to třeba, tělnatý zákazník se chystal radit a mlsně se olizoval, byť v bezpečném odstupu od Nielsse. "Levá noha, pravá noha," patřičné otvory byly navléknuty na Radkovy dlouhé nohy. Nielss vzal do rukou jedinou celkem jasnou věc módního doplňku-silný opasek a vytáhl jej do výšky. V poslední fázi i s Radkem, který tak zajel cele do svého modelu. Ještě pár zručných pohybů a kraťasy seděly jako ulité.
Radek nevěřícně koukal do zrcadla na stěně: "To snad není pravda, ten ručník okolo pasu byl smoking s cylindrem." Nebylo se divit, módní výstřelek mohl směle konkurovat oblečení chytré horákyně. Kožené kraťásky sice měly krátké nohavice, ale žádný materiál na zadku, tam tvůrce vystačil s řemínkem mezi půlkami, po utažení docela řezajícím. O co ošidil brašnář zadek, to si kreativně nahradil vepředu. Pravda, kraťasy byly jako bavorské, i s padacím mostem. Jeho funkčnost však byla více než diskutabilní- to co měl zakrývat odhaloval, ze třech otvorů vykukovalo po Nielssově "výpomoci" levé varle, pravé varle a péro. Tomu tvůrce vytvořil slušivé šatky se šněrováním a stejně si vyhrál i s lemy otvorů pro Radkovy kulky. Nielss to všechno samozřejmě zručně a pečlivě zašněroval, žel bohu tak že uzlíky šnůrek byly někde mezi půlkami a tím pádem nedosažitelné. Dvě klipsy zevnitř laclíku byly celkem prkotinou a jemný stisk na bradavkách i docela vzrušující. Dole to nebylo docela vzrušující, dole to byl rajc. Každý pohyb tahal tu a onde, zařezával se a šimral. Radek zvažoval, jak dlouho mu bude trvat než něco v obchodě postříká. Jinak se mu ale v kraťasech líbilo, fungovaly jako by jej obíralo hned deset dychtivých rukou.
"Nielssi, v tomhle jako někam půjdem? Vždyť proti tomu jsou ty kurvy ve výkladech oblečené jako jeptišky, vždyť nás seberou sotva vylezeme z obchodu ven."
"Kdepak, synovče. Máme tady taková tajná dvířka. Obchod a sauna jsou pro všechny, za těmi dveřmi to je pouze pro členy. For members, understand?"
"Yes, understand, něco jako anglický klub, jenom nevím jestli mám správný klubový dress. A potřebuji si vzít v šatně boty a ponožky, snad nebude vadit že jsou bílé."
Zrcadlo na konci chodby se jakýmsi kouzlem pohnulo a odkrylo pokračování chodby. Radek kráčel vpředu. Musel, Nielss jej měl zezadu navlečeného na ohnutém prstu za klíčové místo celých kalhotek-místo na konci páteře, kde byl k opasku připojen řemínek řezající mezi půlkami. Kdo by neposlouchal, když jeho konec navíc tahal za spodní vrchol trojúhelníku padacího mostu. " Já myslel že zámek Bradavice je v Anglii," zkusil Radek zavtipkovat. Prostor kam byl vmanipulován skrze tajné dveře rozhodně nepatřil k trojici úzkých domečků vedle grachtu.
Nielss se zde pohyboval jako doma. Svého "synovce" přivedl jako loutku až k lavicím silně připomínajícím pivnici, kde posedávali chlápci jako by byli s Nielssem naklonováni. Nielss si suverénně natočil pivo do dvou mázů, aniž by se obtěžoval obejít výčepní stolici. "Skol, mladý. Vítej v našem klubu!" Radek se pokusil napodobit machrovské gesto pití mázové napěněné sklenice přes předloktí. Do Nielssova elegantního exování málem celého litru měl daleko, půlku si vylil do klína na nové kraťasy a namísto chlapského říhnutí od strýce Nielsse pouze vyprskl špatně odhadnouce obsah kysličníku v pivě. Nielss a kumpáni se docela dobře bavili.
" To jsem se jako dostal kam?" Radek opatrně testoval situaci, prostředí mu nic známého nepřipomínalo. Fascinovala jej obrazovka nad samoobslužným výčepem, kde se mrskal mladík zhruba jeho věku pod zásahy důtek. Byl ale jediný, kdo obrazovku sledoval, ostatní to naprosto nevzrušovalo. "Taky mi to video mohl ten tvůj kamarád pustit sem a neplašit lidi v sauně. Když je tady ještě samoobsluha s pivem." Nielss s chutí plácl Radka na holé stehno: " Ta samoobsluha je proto, že jsi se dostal do privátního klubu. Tady si prostě bereš na co máš chuť. Platíme to z členských příspěvků."
"No já ale členem nejsem?"
"Nejsi, ale budeš, to ti ještě vysvětlím."
"A co to video, to se dá někde vybrat?" Radek dostal druhý poctivý pleskanec na stehno: "Já úplně zapomněl ti to tady celé ukázat. Pojď, aby ses tady vyznal. To není video, to je živé vysílání."
Malá procházka bývalými garážemi Radkovi jasně naznačila, že okolí výčepu je asi jediným relativně bezpečným místem, i když dva parádní červené otisky Nielssovy dlaně o bezpečí zrovna nesvědčily. Auta zde již hodně dlouho neparkovala, vjezd byl dávno již zazděný. Zbyly jednotlivé boxy. V jen jednom se svítilo a Radek rázem pochopil. Holanďané jsou šetrný národ a tak podstavec pro stahování pneumatik nechali zabetonovaný kde byl, doplnili jej kolem na ovládání něčeho původně obrovského a v současné chvíli k němu uvázali kluka oblečeného jen do tenisek a bílých ponožek.
Pobíhal sem a tam, točil kolem. Musel, byl k němu přivázán za zápěstí a k pohybu jej ponoukaly švihance důtek v rukou dvou do pasu svlečených chlapů. Trojice se podle všeho bavila skvěle již docela dlouho, ti dva tedy určitě, ale ani na jejich oběti nebylo vidět že by zábavu považoval za násilí. .vih- úskok doleva, švih- ještě o kousek, ale tam již dosáhl ten na druhé straně. Výskok na jedné, poskok na druhé noze, švih- poskok jako při roznožce oběma. Taky aby ne, když jeden z těch dvou využil výskoku a ťal zespodu pod břicho. Obraz stejný jako na obrazovce nad výčepem. Aha...!
Ostatní boxy, snad jich bylo šest byly pohaslé, Nielss jen namátkou v jednom rozsvítil. "Podívej, tady zase máme něco jiného, co ty na to?" Radek jen němě polkl, jasně šlo do tuhého, v tomto boxu byla lavice i s kládou vepředu a silně pochyboval že by mu ji Nielss ukazoval coby masochista. Průběžné tahání za řemínky na zadku a citelné zařezávání mezi půlkami dávalo jasně tušit, jakou má představu o rolích. Radek ji tedy měl taky, jenom že napoprvé a hned tak naostro byl vyplašený jak zajíc.
Zkusil odpoutat pozornost: " Máte tady něco jako záchody a nebo se to dělá jako ve chlívě na zem." Čím větší nervozita, tím to chce být drzejší, tak zněla Radkova mantra. "Můžeš i na zem, ale pochybuju že bys to rád lízal v kleče. Ty jseš jiný typ, s tebou mám lepší plán. Na takový humus tady máme jinačí experty, ti to přímo milují." Nielss zavedl svého hosta na WC, které bylo v tomto prostředí docela normální. Vypustili moč, Nielss nešlo než po několika pivech než sledovat s obdivem, močil jako kůň a Radek si mohl krk obdivem k mušli nalevo od něj vyvrátit.
Zvědavě okukoval zbytek toalet- pro fajnšmekry turecké díry do podlahy jak v ruské armádě, kdepak dveře, když nebyly ani zdi. Sprchy taky jako na vojně či v uhelných dolech, růžice nad hlavou, táhlo z drátu. Radek si už skoro pomyslel že tato část není až tak zábavná ve srovnání s ostatními kdy ž mu Nielss předvedl jedno ze záhadných sedátek. "Hádej proč má ta židle jen okraje?" Nielss jej natlačil do sedu a nechal chvíli hádat. Pak něco stiskl a Radek vyletěl, z trysky v primitivním bidetu vyrazil proud tlustý jako prst což sice neviděl a zapíchl se mu přesně do díry. Což cítil a pěkně.
"Nekoukej na to tak ošklivě, vždyť tě to nekouslo."
"Nekouslo, ale zajelo do mě jak vidle do kupky hnoje," prskal trochu naoko Radek, samozřejmě že to vůbec nebylo nepříjemné. Ale na vše dost času. "Co by měli říkat ti vedle, pojď se podívat co jsi jim provedl." Obešli kolem dokola stěnu s mušlemi a Radek opět nechápal. V jámě v zemi pod mříží seshora a v jednotlivých ajnclících, zpola obsazených byli jacísi nahatí a skrčení mladíci. Jáma podle všeho byla původně montážní, ale proč ty trubky ze zdi? Nielss se koukal, Radek se vrátil na druhou stranu zdi. Začínal tušit. Od výčepu se navíc valila hned celá trojice uvolnit měchýře dalšímu zrzavému moku.
Radek se vrátil o sledoval trubky, je-li tušení správné. Bylo. Z jedné, druhé a i třetí postupně začalo proudit to co na druhé straně bylo do mušlí vpuštěno. Dva z těch v jámě chtě nechtě museli nechat proudy dopadat na sebe. Třetí byl zavřen v kleci o jednu vedle a Radek jen užasle koukal na jeho lítostivý výraz. Nejenže měl od kolegů distanc neobsazenou klecí, ale teď ani nedostal svůj díl. Nielss se tázavě díval. "Tohle teda zrovna nemusím," jistil se Radek. " Taky tě nikdo nenutí, jim se to ale líbí. Když bys je chtěl fakticky odměnit, nemusíš ani chodit k mušli a můžeš rovnou sem, to mají nejraději. Oni zase nemusí to vaše, až začne soutěž, budou otrávení a nudit se."
"Nielssi, o jaké soutěži mluvíš, co to na mě zase šiješ za boudu?" loudil Radek informace o naznačeném programu. Začínal ledacos tušit a začínal být taky pěkně zvědavý. A napnutý. A vzrušený. A chutnalo mu pivo a s pivem se mu zvyšovala zase představivost. Seděli již opět u stolu jako na bierfestu, družné chlapské prostředí, Radek v naprostém nebi, tohle miloval. Že se líbí cítil každým pórem těla a jestli měl trochu zábran, pivo je smazávalo každou minutou. Dokonce si i s chutí po vzoru těch okolo sem tam říhnul, jak se cítil chlapácky.
"Tady v klubu se při každé akci vymyslí nějaká soutěž. Někdy si zasoutěží ti co se jim to líbí kdo vydrží déle v kozelci, jindy kdo víc udrží na koulích a nebo si hrají na žárovku, chodí sem i specialisté co se natírají latexem, tady si každý přijde na své." Radek zvědavě přemisťoval oči z jednoho chlapa na druhého, přibyli další, přímo vedle něj si na lavici přisedl mladík od kolotoče, jemuž skončila rozcvička. S ním byl kontakt vysloveně příjemný: " Hy, já jsem Wiiliam , jako princ. Jsem tady s támhletím sekáčem. Kdo jsi ty? A co tě bere nejvíc?" Když se Radek představil a ukázal kdo jej pozval, William si odpověděl na zbytek sám: " No tak to je jasný, mám pro dnešek soupeře."
Od Nielsse se Radek odpovědi nedočkal, ten na druhé straně po zjištění kdo si k Radkovi přisedl jej pustil ze zřetele. William strčil do Radka: " Pojď se mnou, ať tě můžu zasvětit a nezacláníme, musí se na nás domluvit!" Pohodlné separé bylo v boxu s lavicí, kde se dalo dobře sedět opřený zády s pokrčenými koleny. Na Williama se dívalo dobře- krom tenisek a bílých ponožek na sobě neměl vůbec nic. Vůbec ani chloupky kde by měly být. Byl by hezký gymnasta, kdyby si oblékl aspoň trenýrky a tílko.